Nutno poznamenat, vše je v začátcích, takže se stane, že sem tam něco nebude fungovat, či nebude k dispozici, takže případné problémy omluvte. Budeme rádi, když možné nápady a připomínky sdělíte na mlok@vypravy.org

Kdo vlastně jsme, co jsme zač

Jsme neidentifikovatelná směs šíleně smýšlejících individuí, která se po léta utvářela, to je možná jeden ze způsobů, jak nás popsat, ale teď vážně.

Jsme prachobyčejná, napsal bych tlupa, ale jezdí nás více – takže banda vandráků, která svůj veškerý čas věnuje společným zájmům. Zkrátka jezdíme na vandry – na výpravy a expedice (delší výpravy za hranice ČR) a chodíme společně na různé jiné akce: koncerty, sleziny v hospodě, plesy, běžky, … .

Jsme ze severní Moravy - ze Šumperka a okolí, většina z nás je na školách (Šumperk, Brno, Ostrava). Naše mohutné řady se dle časových možností skládají z okruhu 20 lidí, ale jak už to tak bývá většinou, může jet nejvýše 50%. Takže na vandrech se nás slézá zhruba 8 – 13.

Zkratka PHZ je jakýmsi neoficiálním názvem naší bandy – znamená to „Páni hradních zřícenin“, což poukazuje na naše začátky, jež se datují na rok 1995 (tehdy jsme byli jen tři třináctiletí caparti, co si myslí, že dobudou svět), kdy jsme jezdili hlavně po zříceninách hradů ČR. Nějaký rok to trvalo a došlo „k namnožení“ našich řad a dnes PZH – neznamená, že jsou mezi námi samí páni, nýbrž i krásné dámy – spíše slečny.

Od roku 1995 uběhly už nějaké ty hodiny, dny a roky, a tak bylo už možná na čase založit nějaké ty webové stránky, jenž „pravda“ budou plnit hlavně informativní a komunikační úlohu, budou jakýmsi prostředkem domluv pro nás samotné, sdělením kdy co bude, ale snad se najdou i noví, nám neznámí človíčkové, které zaujmou a potěší. Možná se najdou i nějací odvážlivci, co se k nám přidají a vyberou si nějakou tu akcičku, nebo si s námi jen poklábosí, či se jen zasmějí našim povedeným neovaleným ksichtíkům na fotkách a řeknou si: „To jsou ale blbouni“.

Stránky se budou neustále měnit, snad k lepšímu a když poklape vše podle plánu, objeví se na nich i něco z našich kronik, které máme už čtyři díky našemu pilnému kronikáři –Markovi, a ve kterých je pak fotografický i slovní popis všech našich vandrů. Stejně jako k vandrování patří dobrodružství, příroda a vše co je šílené a zakázané, tak v něm nesmí chybět ani hraní a zpívání, které se v naší bandě čím dál víc rozmáhá a nabírá do skvělých, někdy nepopsatelných obrátek.

Když se to sejde, nechybí mezi námi mandolína, banjo, buben, chrastítka, foukací harmonika, flétny a samože taky kytáry. Dokonce můžete často na stránkách vidět stručná zvadla na akce, které nemají žádný jiný charakter, než hudební vyjádření se, jak v hospodském či jiném klimatu v okolí Šumperka.

Tož úvodem toho myslím bylo až dost, tedy myslím dost bylo kecání, nebo si to nikdo nepřečte.